Alsaská vína - 1. etapa vinařské Tour de France

Prostřednictvím série článků vás zvu na cestu po největších vinařských oblastech Francie. Čeká nás celkem 12 etap během 12 měsíců. Více informací zde. Cestování po vinařských oblastech Francie začínáme v regionu, který se v mnohém vymyká vinařským zvyklostem této země. Navíc je, co se týká produkce vín a jejich označování nejvíce podobný těm z České republiky. Rozlohou nejmenší vinařský region je známý svými bílými suchými víny, místní Ryzlinky rýnské bývají spolu s těmi Rakouskými a Německými označovány za nejlepší na světě. Alsasko toho ale milovníkům vína nabízí mnohem víc.

Do charakteru alsaských vín se hodně promítla geografická poloha oblasti na hranici s Německem a zejména složitá historie tohoto regionu. Během ní několikrát Alsasko měnilo státní příslušnost z francouzské na německou a zpět. Součástí Francie bylo oficiálně od roku 1648, kdy jej Francouzi získali během Třicetileté války. Němci se ho zmocnili po Prusko-francouzské válce v 70. letech 19. století. Po 1. světové válce německá orlice opět odlétla a zabydlel se zde zas galský kohout. Zahnízdit však pořádně nestihnul. V průběhu druhé světové války bylo roku 1940 pro změnu obsazeno německým vojskem. Po roce 1945 bylo území definitivně vráceno Francii, které patří dodnes. Zorientovat se v tomto mocenském guláši není jednoduché a řada lidí si tak plete alsaská vína s německými. 

AOC od roku 1962

Historie pěstování révy v této oblasti však sahá mnohem dále do minulosti. Její počátky jdou až do období rozkvětu Svaté říše římské. Postupem času vína z Alsaska stoupala na žebříčku popularity a v 16. století patřila k nejrespektovanějším v zemi galského kohouta, spolu s víny z Bordeaux. Po skončení první světové války byly zdejší vinice v katastrofálním stavu a začala jejich obnova. Vysazovány byly zejména světové odrůdy a vinaři se současně začali více zaměřovat na kvalitu. V roce 1938 bylo v oblasti osázeno 11 000 hektarů vinic (v současnosti přibližně  15 300 hektarů). Práce vinařů nesla své ovoce a v roce 1962 získala první vína prestižní označení AOC.

Kromě schopností místních vinařů jsou klíčem ke kvalitě místních vín téměř ideální podmínky, které zde pro pěstování révy panují. Mezi nejdůležitější faktory patří pohoří Vogéz a řeka Rýn. Vogézy chrání vinice ze západu před zkázotvorným deštěm, takže místní roční úhr srážek dosahuje podprůměrných 400 až 500 milimetrů. Vinice, které leží na úbočí Vogéz navíc zachycují kvanta slunečního světla, což pomáhá hroznům bezproblémů dosáhnout potřebné zralosti. Vinice se v Alsasku táhnou v úzkém pásu zhruba 120 kilometrů dlouhém a jen několik kilometrů širokém.

3 odrůdy na trůnu

Devět z 10 vín vyprodukovaných v Alsasku je bílých, což je francouzská anomálie. Celkem se zde lahvuje skoro pětina všech bílých francouzských tichých vín. Ačkoliv zde panuje nadstandardní odrůdová pestrost, nejvíce dominují Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Tramín červený. Tyto tři odrůdy spolu tvoří 60 % zdejších vinic. Mezi další tradiční odrůdy patří Sylvánské zelené, Rulandské šedé nebo Muškát. Jedinou odrůdou, která se zde pěstuje pro výrobu červených a růžových vín je Rulandské modré (Pinot Noir). Co se týká geologického podloží, tvoří Alsasko velmi bohatou mozaiku, která je základem velké pestrosti místních vín. Vinaři zde pracují s vápencem, žulou, břidlicí, pískovcem nebo jílem. 

Od roku 1967, kdy rozloha místních vinic dosahovala 9 400 hektarů se jejich rozloha postupně zvýšila až na současných více než 15 tisíc hektarů. Nejvíce na rozšíření „vydělalo“ Rulandské šedé, jehož podíl ve vinicích vzrostl ze 4 % na 15 %. Relativně největší pokles pak postihl Sylvánské. 

Kupujte pistole

Většina vín se prodává pod označením AOC Alsace. Do této skupiny se vejdou asi tři čtvrtiny místní produkce. Vína smí být vyrobena pouze z jedné odrůdy, nelze tvořit ve Francii jinak populární směsky. Vyjímkou jsou Edelzwicker (ušlechtilá směs) nebo Gentil, které vznikají smícháním více odrůd. Co očekávat od zdejšíjo bílého vína? I když se v posledních letech někteří producenti snaží vyrábět vína trochu sladší (přiblížit se německým vínům), typicky jsou vína AOC Alsace velmi suchá a ovocná s čistým odrůdovým charakterem. Používání barriquových sudů se v tomto regionu opravdu nenosí. Místní vína také poznáte podle typického tvaru láhví. Dlouhé protáhlé nádoby, kterým se říká alsaská flétna, nebo také pistole, jsou jediným povoleným typem lánví pro prodej alsaských vín.

4% menšina

O stupeň výš stojí vína s označením Grand Cru AOC. Ne všechny odrůdy pěstované v Alsasku spadají do této kategorie. Konkrétně se Grand Cru vyrábí z Ryzlingu rýnského, Rulandského šedého, Tramínu, Muškátu a od roku 2005 také Sylvánského zeleného. Víno musí pocházet z jednoho z 51 povolených vinohradů a musí splňovat náročné požadavky na kvalitu, jako jsou nižší než průměrný výnos, obsah alkoholu podle odrůdy 11 až 14 % nebo minimální úroveň přírodního zrání. Většina vinic je tvořena vápenitými či hlinitými půdami. Celkově se tímto označením honosí asi 4 % vín z Alsaska.

Je libo bublinky?

Třetí skupinou vín, se kterými se pravděpodobně setkáte v souvislosti s tímto regionem, jsou šumivá vína Cremant d’Alsace AOC. Počátky jejich výroby sahají do 19. století a v současnosti se můžete setkat s bílou a růžovou variantou. Apelace AOC Crémant d'Alsace byla ustanovena v roce 1976, tedy o 14 let než v případě tichých vín. V současnosti je v Alsasku více než 500 výrobců tohoto šumivého vína. Orůdami, které jsou povolené pro výrobu místních „bublinek“ jsou Rulandské šedé, Rulandské bílé, Auxerrois, Ryzlink rýnský, Pinot Noir a Chardonnay. V poslední době jdou tato vína na dračku, o čemž svědčí počet jejich prodaných kusů. Ten se od roku 1980 zvýšil z jednoho milionu na současných zhruba 30 milionů vín. Šumivá vína Cremant d’Alsace AOC tak tvoří 19 % místní produkce vín.

Celkem je v oblasti Alsaska zhruba 2000 producentů, ale 80 % vyprodukovaných vín má na svědomí 175 společností. Celkem se každoročně v Alsasku nalahvuje 150 000 000 vín. Tři čtvrtiny vín vypijí sami Francouzi a čtvrtina se vyváží. Velkou výhodou alsaských vín je jejich dobrá kombinovatelnost s jídly. Růžovou budoucnost by jim mohla zajistit skutečnost, že se velmi dobře hodí ke stále populárnějším jídlům asijské kuchyně. Až přijdou Číňané na chuť bílým vínům, mohlo by Alsasko zažít mánii podobnou té, kterou nyní zažívá Bordeaux.